Drobečková navigace

Úvod > Obec > A. Bennewitz

Antonín Josef Václav Bennewitz

uvod1024bennewitz.jpg

1833 - 1926

Nejslavnější přívratský rodák


 

Z kroniky obce Přívrat

Narodil se v přívratské myslivně č.p. 1 jako třetí dítě Fridricha a Josefy Bennwitzových 26. března 1833. Otec byl polesným (tehdy fořtem - z německého Forst) na přívratské leči panství litomyšlského u hraběte Antonína Valdštejna. I jeho děd Fridrich (původem Němec z Berlína) byl již ve službách Valdštejnů v Litomyšli. Matka byla dcera ředitele litomyšlského zámku, rozená Keppertová, z matky rozené Prosilové z Litomyšle č.p. 438, po předcích Češka.

bývalá hájovna č.p. 1  pamětní deska

Přívratská fořtovna, jak se tehdy říkalo, byla postavena ve 2. polovině 18. století za posledních Valdštejnů už jako budova jednopatrová a sloužila za lesní úřad. V r. 1875 vyhořelo hospodářské příslušenství, i hlavní budova byla značně poškozena.

Malý Antonín v přívratském ovzduší rostl, proběhal svá nejútlejší léta se sourozenci a druhy svého věku. Nabíral sílu a zdraví z krásných lesů, polí, zahrad a luk.
Později studoval na piaristickém gymnasiu v Litomyšli, dále pak na pražské konzervatoři hru na housle u profesora Mildnera. Byl jedním z nejvíce vynikajících žáků a svá studia skončil s mimořádným úspěchem v r. 1852. Každé vystoupení tohoto mladého houslisty bylo vynikající. Později podnikl cesty do Bruselu, Salzburku, Štuttgartu a jinam a všude jako koncertní mistr šířil slávu naší vlasti.
V r. 1866 byl jmenován profesorem pražské konzervatoře a v r. 1882 jejím ředitelem; v této funkci působil až do r. 1901. Doba jeho vedení ústavu byla zvána "zlatou dobou pražské konzervatoře".

Antonín Bennewitz byl vlastenec lidství, měl žáky obou národností srdečně rád. Jmenoval je svými dětmi. Tehdy na konservatoři čistě utrakvistické vymáhal českým studentům takové výhody, že se na ústavu začalo přednášet také v české řeči. Vyhledával české studenty s hudebním nadáním a i hmotně je podporoval. Znovu zavedl tzv. žákovské veřejné večírky a tím dal možnost nadaným žákům veřejně vystupovat. Vychoval nám celou řadu vynikajících houslistů: Ševčíka, Suka, Ondříčka, Herolda, Hoffmana a mnoho jiných. Byl ctitelem a zastáncem Bedřicha Smetany, obdivovatelem Antonína Dvořáka. K české hudbě přilnul tak, že podporoval snahy českých skladatelů, zařazuje jejich skladby často do pořadu.  Výrazně se také uplatnil jako dirigent školního orchestru, jemuž se soustavně věnoval od roku 1881.

Jeho manželka Emilie, rozená Miková, byla operní zpěvačka. Zpívala první Miladu ve Smetanově Daliboru. Její fotografie se nachází ve vysokomýtském muzeu. V pozůstalosti Zdeňky Šemberové je tam uvedena mezi českými umělkyněmi. V Brandýse nad Orlicí, kde Bennewitzovi často pobýval, je uchován prapor vlastnoručně vyšitý Emilií Bennewitzovou. Je z těžké hedvábné červeno-bílé látky. Na bílé půdě je vyšit nápis: "Miluj vlast a pěstuj zpěv.", na druhé straně: "E. Bennewitzová". Toto cenné dílo bylo věnováno k založení pěveckého spolku Žerotín v Brandýse nad Orlicí v srpnu 1869, které doprovázel Bennewitz heslem: "Umění spojuje národy".

Doksy  Doksy

Po třicetiletém působení na konzervatoři požádal v roce 1895 o penzionování, ale dočkal se ho až v roce 1901. Na zasloužený odpočinek odešel do Doks u Litoměřic, kde 29. 5. 1926 zemřel ve věku 93 let.

7. června 1959 byla Antonínu Bennewitzovi zásluhou MNV v Přívratu, českotřebovské hudební školy a několika nadšenců odhalena pamětní deska na jeho dnes již přestavěné myslivně.  Toho roku  byla jménem slavného přívratského rodáka pojmenovaná hudební škola v České Třebové.  Dnes již tohoto pojmenování nepoužívá.

Od roku 1999 je jménem Antonína Bennewitze  pojmenován mezinárodní hudební festival v České Třebové, jehož součástí je i koncert v Přívratu.

 

Odhalení pamětní desky 7. 6. 1959

7. června 1959 byla Antonínu Bennewitzovi zásluhou MNV v Přívratu a českotřebovské hudební školy odhalena pamětní deska k uctění 125. výročí jeho narození na dnes již přestavěné myslivně čp.1. Pamětní desku zhotovil akademický sochař Josef Kadlec ze Svitav.
Z pražské konzervatoře hudby přijel její ředitel dr. Václav Holzknecht, který přednesl hlavní projev. Sám pak provedl odhalení pamětní desky.

odhalení pomníku  A_Ben03.jpg

V programu účinkoval 35 členný synfonický orchestr Smetana z Čes. Třebové za řízení ředitele hud. školy Šimečka a učitele T. Zedníka. Jako sólista vystoupil mladý, nadaný houslista, absolvent pražské konservatoře hudby Vaníček z Čes. Třebové. Na pořadu byly konzertní skladby.

 Znovuodhalení pomníku 6. 4. 2008

památník Antonína Bennewitze

Benn_odhaleni.JPGZa velké účasti pozvaných hostů i návštěvníků byla 6. 4. 2008 v Přívratu odhalena nově instalovaná a restaurovaná pamětní deska na novém podstavci v nově vytvořeném parku u silnice poblíž jeho rodného domu - myslivny čp. 1, kde se umělec před 175 lety narodil. Památník zhotovil p. Dosoudil z Konice.

Na slavnosti mj. vystoupil hejtman Pardubického kraje Ivo Toman. Slavnostní odhalení nového památníku provedl ředitel Kulturního centra v České Třebové doc. Mgr. František Preisler.
Po té v hudebním matiné vystoupil Bennewitz quartet, který zahrál polku Bedřicha Smetany. Slavnost zakončila recepce pro všechny hosty v místní restauraci.

 

Hudební festival Antonína Bennewitze

Bendl

Pamětní deskou z rodné přívratské myslivny si připomínáme spojení jména vynikajícího hudebního pedagoga Antonína Bennewitze s naším regionem. Město Česká Třebová i obec Přívrat se hlásí ke svému významnému rodákovi a na jeho počest se oba subjekty rozhodly uspořádat v roce 1999 I. ročník hudebního festivalu, na kterém na počet našeho slavného rodáka vystoupila kvalitní hudební tělesa a zazněla krásná hudba.
Hudební festival navazuje na velkou hudební tradici města a regionu, který je po léta známé svým bohatým hudebním životem a mezi předními českými i zahraničními interprety je skutečným pojmem. Tradice pravidelných hudebních čtvrtků se v České Třebové udržela již od roku 1943. Již v roce 1965 byl při tehdejší Osvětové besedě založen Kruh přátel hudby.
Na dlouholetém úspěšném pořádání koncertních cyklů má velkou zásluhu především pan Oldřich Tomeš, zakládající člen a dlouholetý předseda Kruhu přátel hudby, který organizoval pravidelnou koncertní činnost nepřetržitě 45 let. K oživení zdejšího hudebního života však přispívají i další aktivity mladých nadšenců, členů velkého počtu hudebních souborů různého žánru. To vše je také výsledkem dlouholeté záslužné práce českotřebovské Základní umělecké školy, navazující na práci městské hudební školy, založené v našem městě v roce 1945 a připomínající si v letošním významném roce již 65 let své existence.

Na zahajovacím ročníku Hudebního festivalu Antonína Bennewitze se velkou měrou podílela Státní konzervatoř Praha, jejímž byl Antonín Bennewitz dlouho¬letým ředitelem. Myšlenku pořádat hudební festival prosadil v kulturní komisi města v roce 1998 právě Oldřich Tomeš a využil plně svých osobních kontaktů v uměleckých krizích a především na Státní konzervatoři Praha, která spolupracovala s KHP Česká Třebová již řadu let a pravidelně zde zajišťovala koncerty svých zahraničních žáků. Pražská konzervatoř také převzala patronát nad prvním ročníkem festivalu a zahajovací koncert provedl Smyčcový orchestr Pražské filharmonie se sólisty v pátek dne 9. dubna 1999. V úvodu koncertu vystoupili starostové obou pořádajících obcí - Jiří Pásek - města České Třebové a Miroslav Veselý, starosta Přívratu. S projevem o významu osobnosti Antonína Bennewitze vystoupil zástupce ředitele Státní konzervatoře Praha Mgr. P. Trojan. Na závěr úvodní slavnosti pak místostarosta František Čech předal panu Oldřichu Tomšovi, dlouholetému organizátoru českotřebovských hudebních čtvrtků Diplom Českého hudebního fondu Praha a peněžitý dar. Tento diplom měl být panu Tomšovi předán právě v tento den - 9. dubna na setkání představitelů Kruhů přátel hudby v Otrokovicích. Vzhledem k významné události - zahájení našeho hudebního festivalu - byl tento diplom předán panu Tomšovi na slavnostním koncertě v České Třebové. Koncert přilákal velkou pozornost českotřebovského publika, které odměnilo sympatický orchestr posluchačů čtvrtých ročníků konzervatoře velkým potleskem. Nejvíce se líbila především Dvořákova Serenáda pro smyčce E dur a samozřejmě i výkon obou sólistek Jany Novákové a Michaely Němečkové v Mozartově skladbě. Dirigent orchestru - prof. František Pospíšil přivezl do České Třebové sympatický orchestr budoucích profesionálů.

Hudební festival Antonína Bennewitze po organizační stránce zajišťuje Kulturní centrum Česká Třebová. Spolupracuje s českotřebovskými hudebními tělesy – pěveckým sborem Bendl a Komorním orchestrem Jaroslava Kociana, kterým tak dává příležitost realizovat své vlastní projekty a současně obohacuje kulturní program města a regionu uvedením hudebních děl našich předních orchestrů a sólistů, které by zde jinak nezazněly. Tato možnost se otevřena zvláště po roce 2000, kdy se stal ředitelem Kulturního centra Česká Třebová doc. Mgr. František Preisler. Díky jeho působení s podařilo z místní nadšenecké akce připravit hudební festival regionálního rozměru, na kterém každý rok vystoupí naše přední hudební symfonická tělesa s přední sólisté. Festival se dostal do povědomí Pardubického kraje, který jej každoročně finančně podporuje. Hudební festival Antonína Bennewitze svou vysokou uměleckou úrovní obohacuje kulturní život celého regionu.

 

památník Karla Kovařovice na Presích

Druhou významnou osobností, která je spjata s Přívratem je Karel Kovařovic, významný skladatel a dlouhodobý šéf opery Národního divadla. Skladatel pobýval v zájezdním hostinci na Presích, kde v roce 1896 komponoval a dokončil své vrcholné dílo operu Psohlavci. Za tuto operu bylo skladatelovi uděleno ocenění. V porotě, která ocenění udělovala, zasedal také přívratský rodák Antonín Bennewitz.

Kovařovic  Presy

22. června 1969 byl na Presích Karlu Kovařovicovi odhalen památník připomínající pobyt hudebního skladatele.

pozvánka